Boty na koberci

Miluji čistotu, pořádek a systém.

Koupili jsme si do novězískaného bytu koberce. Já jsem tehdy pracoval jako stavbyvedoucí, modernizoval jsem českou železnici. Při výstavbě nových nástupišť železniční stanice Praha hlavní nádraží jsem si všiml, že naši aktivitu fotografuje jakýsi mladík. Jelikož rovněž fotografuji a jelikož jsem člověkem zvědavým a zvídavým, oslovil jsem jej. Zajímalo mne, co je zač. Vyklubal se z něj student dopravy z města Am Hoorn v Nizozemsku, což mne samozřejmě zaujalo a tak jsme si chvíli povídali a nakonec i vyměnili kontakty.

Komunikace s ním byla skvělá a tak relativně brzy jsem jej pozval na návštěvu k nám domů. Tu však nastal problém - můj nový, tehdy pro mne exotický kamarád, vplul do naší domácnosti suverénně v botách; v těch samých, co v nich běhal při fotografování staveniště nových nástupišť… do naší nové domácnosti, na naše nové koberce!

Samozřejmě jsem jej poprosil, aby se zul, jak se sluší a patří. Nechápal… a ani já jsem nechápal a již vůbec, proč nechápe…

Situace se samozřejmě brzy vyjasnila, on akceptoval tuzemské zvyklosti, já jsem zůstal poučen, že v Nizozemsku je zvykem nezouvat/nepřezouvat se… a nadále spolu komunikujeme a vyměňujeme si informace z našich četných cest po světě, včetně našich dalších četných obdobných nedorozumění - neb jiný kraj, jiný mrav.:-)