Dolmus

Znáte dolmus?

Já již znám dolmus.

Vypadá to jako autobus, zní to jako autobus, jezdí to jako autobus a dokonce to i je autobus… leč takový jiný.

Hodlali jsme den strávit prohlídkou starobylého tureckého města Kuşadası a tak jsme se vybrali z resortu u Egejského moře do něj s využitím místní veřejné dopravy, mimo jiné i proto, že mne osobně taková cesta pokaždé obohatí o informace z mé odbornosti. Nebylo tomu jinak ani v tomto případě…

Jediným možným dopravním prostředkem byl v tomto případě autobus, který jsme z hotelu či pláže často viděli jet podél pobřeží.... no, často… toto slovo jsme museli relativizovat v ten den, když jsme jej chtěli konečně použít i my. Vybrali jsme se na jeho zastávku s nadějí, že se na ní dozvíme mimo jiné i jeho jízdní řád. Pohořeli jsme však již na prvním bojovém úkolu - najít onu zastávku. Pustili jsme se tedy pěšky směr náš cíl pro ten den s nadějí, že nějakou cestou najdeme. Šli jsme již hodně dlouho, míjelo nás nakonec dost těchto příměstských autobusů, ale na zastávku jsme nenarazili na žádnou (a to ani v protisměru).

Na obzoru se již črtaly kontury místního barbakanu a já jsem postupně opouštěl myšlenku, že se k němu svezeme, když v tom nedaleko před námi jeden takový autobus jedoucí našim směrem zastavil a dokonce i otevřel dveře. Vystoupil z něj cestující a my, využijíce této nečekané situace, jsme do něj nastoupili. Než jsme se zorientovali, vybafnul na nás řidič: Kuşadası? Pokynul jsem hlavou, že ano a raději to (pro jistotu) zopakoval i verbálně (yes; člověk nikdy neví, co kde jaké pokynutí znamená, že) a chystal jsem se zaplatit za dopravu, čekajíce výšku sumy.

Místo toho mne řidič začal vyprávět, že nás předjížděl již potřetí a či jsme se vybrali na pěší pochod. Do mne jakoby jehlou píchl. Řekl jsem mu, že v žádném případě, že jsme jen chtěli dojít na nejbližší zastávku. Reakcí byl jeho huronský smích… a vysvětlení, co to je dolmus, že má sice pevnou trasu, ale ne zastávky (ty jsou na vyžádání kdekoliv pro nástup i výstup) a že nemá pevný jízdní řád (jede, až se autobus dostatečně naplní (rozumějte, prosím, spíše přeplní;-))).

No tak to jsme mohli hledat zastávku, že, když ona je vlastně kontinuálně po celé jeho trase.

Pro zpáteční cestu jsme se raději rozhodli využít centrální městské autobusové nádraží. Víte, jak zjistíte, že jste již na něm? Poznáte to podle toho, že kolem Vás stojí mnoho autobusů.;-)

PS:

Už je autobus plný? Nezoufejte, možná brzy i vyrazí na svou trasu.:-)