Půst ve vinotéce

Miluji víno, ženy a zpěv.

Domníváte se, že Vás u polských sousedů - takřka nejbližších - nemá co překvapit?

Žil jsem tehdy již nějakou dobu v takovém zvláštním městě - Warszawa. Ačkoliv jeho aglomerace má přes 3 mil. obyvatel a design moderní metropole na první pohled, druhý pohled již není tak jednoznačným. Je to dáno strukturou jeho obyvatel, neb po II. světové válce z města zbylo cca 15 % a nemělo být již vůbec obnoveno, natož jako hlavní město. Nakonec však bylo rozhodnuto jinak a město bylo obnoveno a oživeno - lidmi z venkova.

Blížily se Velikonoce a já jsem se rozhodl si na Velký pátek užít s jednou místní slečnou romantický večer u svíček a dobrého vína. Navštívili jsme tudíž nedalekou vinotéku a vybírali; dle barvy, dle cukernatosti, dle ročníku, dle odrůdy, dle původu a samozřejmě i dle ceny. Když už jsme měli oba plné ruce lahvemi vína a já se chystal zaplatit, pronesl jsem nešťastnou, no pro mne nevinnou větu: "Bude nám to stačit?"

Místo reakce od mé společnice přišel káravý, pro mne nepochopitelný pohled a gesto od pokladní/prodavačky, dosti pohrdavé.

Vysvětlení se mi dostalo venku od mé místní krasavice. Dovolil jsem si totiž se ptát na množství, potažmo alkoholu, v době, kdy tento extra náboženský národ (včetně obyvatel velkoměst), který nezažil bitvu na Bílé hoře, velmi ctí křesťanské tradice a tudíž se od Popeleční středy tuze postí.;-)

Apage, satanas!