Reprezentant

Na seznam zemí, které jsem hodlal navštívit, se dostalo i srdce evropských struktur - Lucembursko. Zastavil jsem se tedy v jeho hlavním městě Lëtzebuerg/Luxembourg/Luxemburg. To leží na skalnatém masívu nad soutokem řek Alzette a Pétrusse a má členitý terén. Ten je překonáván pomocí 100 mostů (které patří pro své nádherné pohledy na město mezi časté turistické cíle) a na ně jsem byl (mimo jiné) též zvědav (profesní deformace;-)).

Setkal jsem se i zde se zajímavými lidmi (coby extrovert s tím nemám problém), nicméně jeden člověk mne asi u 5. mostu překvapil dotazem, či vím, co spojuje historie dnešního Česka a dnešního Lucemburska.

Odtušil jsem, že to byl nějaký král, ale na víc jsem si nevzpomněl - dějepis nikdy nebyl mou silnou stránkou (na rozdíl od zeměpisu; dosud coby místní průvodce turistů po Grand Paris s tím bojuji).

Pan se jal tedy mne poučit a mé znalosti doplnit, resp. obnovit. Jean de Luxembourg et de Bohême (onen král) se stal totiž českým králem, když v roce 1310 jeho otec, lucemburský hrabě a římský král Henri VII de Luxembourg dojednal jeho nástup coby svého teprve čtrnáctiletého syna na český trůn. To se stalo díky jeho svatbě s posledním Přemyslovcem na českém trůně - hrdou, půvabnou a snědou princeznou Eliška Přemyslovna. (Ta měla v době svatby 19 let a byla tedy o 5 let starší, než její manžel.)

Poděkoval jsem za stručné objasnění našich historických vztahů a tak trochu zahanben jsem se odporoučel k dalšímu mostu (měl jsem jich před sebou tedy ještě 95; samozřejmě jsem neměl ambice je navštívit všechny;-)). Z rozhovoru mne však v hlavě zůstalo ponaučení, jak člověk po opuštění své komunity (v tomto mém případě české) již nereprezentuje pouze sebe, ale onu komunitu jako celek.

Snad ji jiní mí kolegové cestovatelé odreprezentovali lépe...