Též business

Mediny mají své kouzlo - jsou to středověká centra arabských měst s úzkými, křivolakými uličkami… a často, velmi často slepými.

Není tomu jinak ani v katarském hlavním městě Dauha. Vybrali jsme se tedy prozkoumat jeho medinu, bezcílně a jen s pomocí mapové aplikace v mobilním telefonu.

Okamžitě jsme se stali centrem pozornosti místních mladých kluků, kteří se nám nabízeli (samozřejmě za úplatu), že nás z mediny vyvedou. Bez ohledu na to, že jsme chtěli dovnitř a nikoliv ven jsme poděkovali s tím, že si vystačíme sami, resp. s onou aplikací. Kluci však byli (typicky arabsky) dotěrní a snažili se protiargumentovat tím, že v těchto úzkých, křivolakých kamenných uličkách GPS stejně nefunguje. K tomu neustále vyhrožovali pokřikem "No way!", snažíce se nás upozornit a přesvědčit, že tato ulička je slepá (což i v případě, kdyby byla, by nám nevadilo, jelikož jsme se toulali, jak píšu, bezcílně).

Byli jsme samozřejmě krmeni různými českými i slovenskými zdroji informacemi o nebezpečích, číhajících od těchto kluků v případě, že jejich služeb využijeme (zavedou vás do slepé uličky a tam min. okradou) případně nevyužijeme (okradou vás hned (takže je to vlastně jedno;-))), ale coby obyvatelé jiného "nebezpečného" města světa (Grand Paris), ve kterém navíc působím i jako průvodce turistů ze střední Evropy (takže vím, s jakými podobnými informacemi k nám přijíždí), bereme takové bulvární informace s nadhledem a tudíž nás nevzrušují.

Ona slepá ulička samozřejmě slepou nebyla, vyústila na místní pouliční trh, plný různého koření, čajů, káv, koberců, kůží, keramiky, kovových nádob, svícnů a dalšího harampádí před i za pokřikujícími trhovci; my jsme byli spokojeni, jen arabští kluci (v našem případě) přišli o business…;-)